Hlubší pohled na nošení dětí

Tělesný kontakt je přirozený. Děti se nenarodily proto, abychom je zabalili do peřinek, odložili je a naučili řádu.

Člověk je z biologického hlediska nošenec. Miminka od narození očekávají neustálý tělesný kontakt a péči. I fyziologické předpoklady a chování dětí to potvrzuje. Nejsou to mláďata, která čekají v hnízdě, až matka sežene potravu a nasytí je. Na druhou stranu nejsou ani schopna následovat matku vlastními silami. Jsou to nošenci. (rozdělení dle Bernarda Hassensteina) Fyziologicky přizpůsobení. Nadzvednete-li malé miminko nad podložku držením v podpaží, dítě automaticky krčí nohy zaujme tzv. abdukčně flekční polohu.

Protože vývojem člověk ztratil možnost přidržovat se srsti, stal se z něj tzv. nošenec pasivní. Polohu na těle matky je tedy třeba fixovat. Podpora rukama však není dokonalá - není možné obsáhnout celou plochu dítěte tak, aby nedocházelo k hroucení a nežádoucí uvolnění tělíčka. Proto je veliký rozdíl mezi nežádoucím nošením ve vertikální poloze v náručí a žádoucí vertikální polohou v šátku. Šátek podpoří a bezpečně zafixuje abdukčně flekční polohu.

Významy nošení dítěte v šátku na jeho fyzický vývoj:

• Fixace abdukčně flekční polohy a tím podpora správného vývoje kyčlí. Při správném napolohování dítěte do šátku - zakulacení páteře, kolínka výše než zadeček - mají chrupavkovité kyčelní hlavice možnost volně dozrát bez jakéhokoliv zatížení a tím způsobených deformací. Většině dětí je v dnešní době doporučováno tzv. široké balení - právě pro dosažení lepší polohy kyčlí. V šátku je toto automaticky podpořeno
• Jsou rovnoměrně stimulovány orgány a svaly řídící rovnováhu. Tím, že se dítě hýbe s matkou (byť ne aktivně) je donuceno reagovat na změny polohy. Každá změna těžiště vyvolává nervosvalovou reakci.
• Tělesným teplem je podporována látková výměna
• Je prokázáno, že vzájemným kontaktem je možné snížit horečku dítěte (nutno kontakt kůže na kůži)
• Dítě má z šátku rozhled - čímž se posiluje nervový systém a smyslové vnímání
• Nošení ve vertikální poloze má pozitivní význam na zpevnění pánevního dna matky

Význam pro psychiku matky (rodiče) i dítěte:

• Nošení podporuje kladný přístup ke změně, která porodem nastala. Připomíná blízkost těhotenství.
• Při tělesném kontaktu se vylučuje oxytocin - tzv. hormon lásky, který má významný vliv na budování vztahu matky a dítěte.
• Miminko udržuje termoregulaci zejména hlavičkou - při nošení má matka snadnou cestu k "očichávání" pachu, které při tom miminko vydává. Opět - významná podpora vzájemného vztahu.
• Manipulací s miminkem při vázání se posiluje i sebevědomí matky
• Nošení dítěte otcem (či jinou vztažnou osobou) je způsob jak vytvořit intimní prostředí, kterého bychom jinak těžko docílili. Tatínkové tak mají příležitost k navázání hlubokého vztahu už k malým miminkům.

Praktický význam pro matku:

• Volné ruce
• Bezpracné uspávání
• Volnost pohybu v terénu, čímž nemám na mysli jen lesy a louky. V dnešní době je tato volnost významná i ve městech. Schody, MHD, veřejná prostranství plná lidí

Poloha dítěte v šátku

Abychom docílili správného nošení je třeba dbát na dodržování správné polohy miminka.

Jak jsem již zmínila, jde o tzv. abdukčně flekční polohu. Páteř je zakulacená, hlava opřena o hrudník matky, kolínka výše než podsazený zadeček. Dítě je čelem k matce.

Tuto polohu je třeba vyžadovat při nošení vždy. Nejen při nošení malých miminek, ale i později batolat. Mění se jen míra zakulacení páteře v závislosti na vývojových změnách jejího zakřivení.

Pavlína Janoušková

Zdroj:

www.nosenideti.cz - články o nošení čelem vpřed a o předsudcích týkajících se nošení

https://vbavlnce.blogspot.cz/2013/06/biologicke-predpoklady-noseni-deti-aneb.html

https://www.facebook.com/michaela.mrowetz.klinicka.psycholozka